Družstvo starší miniházené startovalo v sobotu 14. září na Memoriálu Jaroslava Chvalného st. pořádaného Duklou Praha v Praze 4 v areálu ZŠ Jílovská ul. Pro tuhle partu kluků to byl první větší turnaj s přespánáním, všichni to zvládli v pohodě a celý víkend si náramně užili.

Na turnaj jsme vyrazili již v pátek odpoledne vlakem z nádraží na Července, abychom byli na ranní utkání již čerství, no a samozřejmě jak jinak než s půlhodinovým zpožděním. To jsme ale ještě netušili, co nás čeká při cestě v sobotu. Pro kluky byl celý víkend jistě plný nových zážitků, což dokládají jejich autentické komentáře, které najdete níže a také to, že po cestě vlakem, metrem a ještě autobusem, jsme je nedokázali až do půlnoci přinutit v tělocvičně na žíněnkách a v spacích pytlech k spánku.

Hned od rána nás čekala utkání turnaje v příjemném prostředí venkovního areálu ZŠ Jílovská ul. Postupně jsme se utkali s celky Valašského Meziříčí, Kostelce na Hané, Ledče nad Sázavou, Dukly Praha I a Dukly Praha II. Příjemné bylo, že se na turnaji nepočítalo skóre, takže jsme se v utkáních mohli soustředit na zdokonalování vlastní hry bez tlaku na výsledky a dát stejný prostor všem 10 hráčům.


Na začátku sezóny se pochopitelně projevily zatím velké rozdíly mezi hráči, kteří přešli z mladší miniházené a těmi, co již rok hráli s těmi staršími. Hezky jsme tak viděli, na čem musíme pracovat. Příjemným překvapením byly výkony Adama Březiny, Martina Rozmana a Adama Zatloukala. Podle očekáváná kvalitně zahráli Martin Pospíšil, Vojta Tyl a cenné zkušenosti z větších turnajů získávali Denis Skýva, David Elgner, Ondra Fidler, Dominik Hrabáček a Zdeněk Hlavinka.

Na závěr turnaje pořadatelé připomněli přínos Jaroslava Chvalného staršího, který v 80. letech právě v ZŠ Jílovská začínal s miniházenou na Praze 4 a jehož rukama prošel třeba dřívější výborný hráč a dnešní trenér reprezentace Honza Filip. Milou a ceněnou návštěvou byla paní Chvalná a Jaroslav Chvalný ml., současný prezident Českého svazu házené, kteří osobně předávali družstvům poháry, medaile a věcné ceny. Místo pořadí organizátoři vyhlašovali speciální týmové ceny jako např. "Psi obránáři", "Ostrostřelci". My jsme si domů odvezli pohár s popiskou "Křiklouni" (to teda nevím proč...).



Na závěr nás čekala cesta domů. Opět autobusem, pak metrem a nakonec ... vlakem. Tentokrát rovnou se zpožděním 80 minut :-(. Téměř dvouhodinové čekání v nádražní hale si kluci krátili jízdou na eskalátorech, hraním karet a svačinou. A také se potvrdilo, že chceš-li v Praze potkat rodáka, potkáš ho na hlavním nádraží, když jsme se tam za tu krátkou dobu potkali s dalšími házenkáři z Litovle - Štěpánem a Ondrou Stejskalovými a rodinou Lachnitovou. Domů jsme dorazili krátce přes 21. hodinou přičemž nás již srdečně s otevřenou náručí vítali starostliví rodiče.
  
A ještě zmíněné příspěvky hráčů:    
Martin Pospíšil: V Praze se mi líbila jízda Metrem. Viděli jsme parádní auta. Při spaní v tělocvičně jsem se moc nevyspal, ale jinak byl turnaj super.

Denis Skýva: V Praze to bylo super, snad ještě někdy pojedeme. Myslím, že nám to šlo dobře, ale vždy je co zlepšovat. Já jsem si to užil parádně.

David Elgner: V Praze na turnaji v házené mě zaujalo střílení na bránu, ve které byl na místě brankáře maketa - plakát se 4 otvory, do kterých se museli hráči trefovat. Také mě bavily i další soutěžní disciplíny, např. logická, u které se muselo přemýšlet a srovnávat barvy kloboučků v řadě či sloupci. Také se mi velmi líbil maskot - Hulk, který např. pomáhal počítat body.

Adam Zatloukal: V Praze se mi moc líbilo, cesta vlakem byla s klukama v pohodě. Udělalo mi radost, že máme pohár a medaili. Tu jsem pověsil na zeď.

Ondra Fidler: Líbilo se mi, že jsme hráli proti různým týmům a hru jsem užil. Nejvíc mě bavilo chytání, i když to někdy bolelo. Spaní v tělocvičně bylo taky moc fajn.

Adam Březina: Bylo super, že jsme měli svojí halu. Viděli jsme super mega sportovní auta. Byl jsem rád, že jsem mohl jet.

Radovan Šimek
trenér