Ve dnech 19. - 21. 8. 2011 absolvovalo 13 hráčů mladší a starší miniházené přípravné soustředění v areálu ozdravovny ve Vojtěchově.

Po příjezdu do areálu jsme se ubytovali a děti byly rozděleny do tří družstev (červení, modří, zelení). To jim bylo několikrát zopakováno, přesto si to i tak někteří nezapamatovaly a proto jim bylo zařazení do družstev napsáno fixem na ruku. :-)

Následovalo přesunutí na hřiště, kde pro ně byly nachystané tři stanoviště.
Atletiku a gymnastiku vedla Svatka Rozsypalová, sportovní (pohybové) hry Lenka Filipová a u míčové techniky jsem děti "trápil" já. Cvičení (tréninková jednotka) na jednotlivých stanovištích trvala zhruba 20 - 30 minut. Součástí tréninkové jednotky byly i výkonnostní soutěže, které se započítávaly do celkového hodnocení jednotlivců.

Po obědě a poledním klidu (u mnohých se to klidem v žádném případě nazvat nedá :-) ) čekala na děti "výprava za hledáním pokladu". Během cca 5 km pochodu čekalo děti 7 zastavení s plněním různých (fyzických, vědomostních) úkolů. V cíli výpravy (Zkamenělý zámek) je čekalo hledání pokladu a za skvěle zvládnutou výpravu, kdy se děti navzájem doplňovaly, pomáhaly si, na ně čekala drobná odměna.



Po návratu, večeři a přečkání bouřky jsme vyrazili do místní restaurace U posledního mohykána, kde se děti mohly občerstvit, vyzkoušet atrakce v areálu a taky nakoupit drobné suvenýry a jak jinak, samozřejmě hromadu sladkostí. :-)

Během soboty byly nachystány dva tréninkové bloky (dopolední, odpolední) a podvečerní kolektivní hry (fotbal, košíková, házená a softbal). Během her se všichni velmi aktivně zapojovaly, někdo s větší, někdo s menší úspěšností. To je samozřejmě dáno individuální vyspělostí hráče.

Večer byla pro děti nachystána hra "Trifidi". Podstatou hry je, že družstvo "slepých" (zavázané oči) je vedeno "velitelem", který jako jediný vidí a musí ústními pokyny provést družstvo přes překážkovou dráhu. V této hře je zdůrazňována soudržnost týmu a zvyšování důvěry mezi sebou. Všechna družstva tuto soutěž zvládla velice dobře a u "slepých" byla patrná důvěra ve svého "velitele" (já osobně bych mu taky důvěřoval, kdybych nic neviděl :-) ).

Po této soutěži jsme se přesunuli do ubytovny a vyhlásili výkonnostní soutěže. Každá soutěž na stanovišti byla vyhodnocena a započítána do celkového hodnocení. Nebudu uvádět vítěze, protože nelze výkonnostně srovnávat věkově rozdílné hráče. Podstatou soutěží je poměření sil mezi sebou a snaha zlepšování sebe sama.
To se nám splnilo, a ikdyž se někomu soutěž nevydařila, byla na něm vidět snaha o co nejlepší výsledek.

V neděli dopoledne nás čekal poslední tréninkový blok, příprava na odjezd a odjezd domů.

Chtěl bych touto cestou poděkovat Davidovi Číhalovi za zajištění dopravy, Svatce Rozsypalové za zajištění tréninkového vybavení, Lence Filipové za výběr a zajištění ubytování a samozřejmě i hráčům za skvělý přístup k tréninkům a jejich chování během celého soustředění.

Věřím, že se dětem program soustředění líbil a pokud by byl z jejich strany a ze strany rodičů zájem, rádi bychom soustředění zopakovali a zavedli v tomto tak trochu tradiční záležitost.

Na závěr máme pro Vás pár úsměvných střípků ze soustředění a názor některých hráčů:

Po rozdělení do družstev:
František - "V jakém jsem družstvu?"
Lenka - "Franto, ty jsi v červeném."
U popisování rukou -
Lenka -"Franto, ty jsi v jakém?"
František - "V zeleném."
Po chvíli -
František - "Já nejsem v zeleném, ale v červeném."

Při košíkové (hráli jsme na horní část malé branky):
Petr - "Dominiku, proč neběžíš dopředu? Tady koš nedáš."
Dominik - "Já tu hlídám branku."
Asi aby nám ji někdo neukradl. :-) :-)



U prohlížení fotek:
Lenka - "Klárko, kdo vyfotil Tondu?"
Klára - "Já."
Lenka - "To je pěkná fotka, jak si to dokázala?"
Klára - "No, on se nejdřív nechtěl vyfotit, tak jsem ho musela donutit."



Při odchodu z oběda si dva hráči zapomněli věci a tak museli, aby získali svoje věci zpátky, zazpívat písničku:
Lenka - "Davide je to tvoje láhev na pití?"
David - "Jo."
Lenka - "Tak zazpívej!"
David - "Prší, prší jen se leje ..."
Lenka - "Tondo není to tvůj batoh a kšiltovka?"
Tonda - "Jééééé, to je moje."
Lenka - "Tak zazpívej."
A Tonda spontálně - "Mám tě rááááááád."
Vůbec netuším z jaké je to písničky, ale smáli jsme se dlouho :-)

    Autorem článku uvedeného výše je Petr Habermann.

Předposlední prázdninový víkend jsme jeli s mladší a starší miniházenou na soustředění. Krátce po deváté hodině jsme se vylodili z autobusu pana trenéra Číhala ve Vojtěchově
a hned po ubytování začal trénink. Střídali jsme se na třech stanovištích - míčové hry u
trenéra Petra Habermanna, gymnastika s trenérkou Svatkou Rozsypalovou a na třetím stanovišti u trenérky Lenky Filipové jsme ve dvojicích závodili.
Po obědě a chvilce klidu jsme se vydali na Zkamenělý zámek do Javoříčka hledat poklad.
V sobotu byl trénink házené, ale i fotbalu, basketu a baseballu. Večer byla noční hra na Trifidy se zavázanýma očima. Za body v soutěžích jsme se vybrali pěkné ceny.
V neděli ráno po tréninku pro nás přijel autobus a jeli jsme zpátky domů. Užili jsme si super víkend, škoda jen, že tak rychle utekl.

                                                                            Jiří a Dominik Navrátilovi