24. 2. 2012 jsme vlakem odcestovali na třídenní mezinárodní "Valašský turnaj miniházené". Jelikož přihlášená družstva byly i z klubů, kde se hraje extraligová soutěž, neměli jsme představu, co nás čeká.

Po příjezdu do Rožnova pod Radhoštěm, jsme se ubytovali na internátu střední školy a okamžitě odcestovali na první zápas.

V něm jsme narazili na soupeře z jižní Moravy - SK Kuřim. Začátek utkání se pro nás vyvíjel lépe a na hřišti jsme dominovali. V útoku se s přehledem prosazovala Natálka, dobře ji doplňoval Marek s Radkem. Bohužel tento trend jsme nedokázali udržet i po prostřídání a postupem času začali ztrácet půdu pod nohama. Soupeř zastavoval naše útočné aktivity důrazem v obraně a lehce se prosazoval v útoku.

SK Kuřim - Tatran Litovel 12:10

V dalším utkání jsme nastoupili proti "potěru" slovenského interligového celku Senec.
Tento zápas bych nejraději vůbec nekomentoval, ale musím. Nevím, jestli se u hráčů projevila únava z cesty, dlouhá časová prodleva mezi zápasy (cca 5 hodin) nebo naprostá nekoncentrace. Není divu, že nás soupeř převyšoval naprosto ve všech činnostech - rychlosti, přesnosti přihrávek, pohybu, ...., jelikož litovelští jen "přihlíželi" házené. Po zápase přišla ze strany trenéra důrazná bouřka, která se podle výrazu dětí rovnala litovelskému tornádu. :-)

Senec  - Tatran Litovel 19:7

K poslednímu pátečnímu zápasu jsme nastoupili proti domácím - HC Zubří. Hráče jsem upozorňoval na to, že domácí hrají od začátku osobní obranu a bez pohybu - "hoď a běž", uvolnění, ...., to prostě nepůjde. Než jsme se zorientovali, už jsme prohrávali vysokým rozdílem. Postupem času hráči pochopili, že bez uvolňování to nejde a konečně se začali prosazovat. Nejlépe si v tomto zápase počínal Radek. Jelikož jsme se utkali se soupeřem, který je ve výkonnosti v jiných patrech, byli hráči i přes nepříznivý výsledek pochváleni. Konečně totiž pochopili (aspoň doufám), že pohyb je základem házené.

HC Zubří  - Tatran Litovel 22:6

Po posledním zápase jsme měli možnost zhlédnout trénink mužů extraligového HC Zubří. V něm mohli vidět, že házená se hraje opravdu v rychlosti a bez pohybu to prostě nejde. Na závěr tréninků se mohli děti vyfotit s muži HC Zubří.


V sobotu jsme nastoupili k poslednímu zápasu ve skupině. Soupeřem byl TJ Rožnov p. R.. V tomto zápase hráči konečně předváděli výkony, které bych si od nich představoval, bohužel i to na vítězství nestačilo.

TJ Rožnov p. R. - Tatran Litovel 9:6

Během sobotního odpoledne a nedělního dopoledne probíhaly boje ve skupinách o umístění. V těch jsme se utkali se soupeři z Kuřimi, Rožnova a slovenských Bojnic. Během těchto zápasů většinou dominovali obrany. Jelikož Natálka se zranila a přesunula se do branky, v útoku jsme neměli dostatečně průbojnou spojku. Musím ovšem pochválit všechny hráče za předvedený výkon. Bojovali, snažili se a hlavně chtěli hrát. Velice příjemně mne překvapil Ondra, který v posledních třech zápasech byl v obraně naprosto nepropustný a mnoho hráčům soupeře postavil "strom". Dalším pozitivem bylo prosazování Jirku Svobodu a i Jirka Klanica se částečně zbavil ostychu "vletět mezi dva".
TJ Rožnov p. R. - Tatran Litovel 5:1
SK Kuřim - Tatran Litovel 9:5
Bojnice - Tatran Litovel 6:1

Na turnaji jsme nezískali ani bod a skončili na 10. místě, přesto musím všechny hráče pochválit za přístup k zápasům (mimo Senec), kdy se snažili odvést maximum. Abych jen nechválil, musím mít i částečné výtky k některým hráčům. Věřím, že každý z nich sám ví, co jsem mu vytkl a proč. Jedná se např. o přístup k rozcvičce, kolegialitě a chování se k sobě navzájem.
Doufám, že hráči si z tohoto turnaje vzali velké ponaučení a jejich přístup k tréninkům a pokynům trenéra se zlepší. Ujišťuji, že pro trenéry to bylo velké ponaučení a možnost nahlédnout na výkonnost jiných týmů.
Abychom se příště mohli týmům alespoň trochu přiblížit, musíme naprosto změnit tréninkové jednotky, ve kterých bude kladen důraz na rychlost a pohyb.

Aby tento turnaj nevyzněl až příliš špatně, tým mladší mini vyhrál dovednostní soutěže.

Být turnaj o den delší, zřejmě bych byl převezen za podpory pana Karfíka do péče MUDr. Chocholouška. :-)