Ve dnech 3. až 5. února jsme se zúčastnili mezinárodního turnaje ve Stupavě. Čekalo nás celkem 6 zápasů. Pět ve skupině a jeden o celkové umístění. Věděli jsme, že turnaj je velice kvalitně obsazený a že nás nečeká nic lehkého.

Klukům jsme kladli na srdce, že nevadí, jak moc je soupeř vyspělý nebo, že je o rok starší. Kluci by na to měli být zvyklí, někteří to pochopili a plnili svoje povinnosti nad rámec našeho očekávání, ale jiní nepředvedli ani svůj průměrný výkon a od toho se odvíjela naše předvedená hra.



První zápas nás čekal už v pátek proti Strojáru Malacky. V zápase jsme předvedli pěkný kolektivní výkon a po zásluze jsme vyhráli 25:15. I přes výhru jsme měli co zlepšovat. Bohužel toto byla naše jediná výhra na turnaji.

Druhý zápas jsme měli na plánu v pátek večer. Soupeřem pro nás byl TJ Sokol Úvaly. Kdybychom podali kvalitní kolektivní výkon, mohli jsme pomýšlet na vítězství. Jenže od tohoto zápasu se nám kolektivní výkon, který umíme podat, náhle vytratil. Zbytek turnaje byl pouze o jednotlivcích a o tom jak k tomu přistoupí. Výsledek 25:30 byl pro nás zklamání.



Třetí zápas, sobotní ráno, Tatran Prešov, dlouhodobě nejlepší slovenský klub. A tak i zápas vypadal. I když jsme se kluky snažili namotivovat a nabudit tak to zabralo jen na pár jedincích. Prešov hrál rychlou házenou, ale taky kupil chyby. V obraně hráli velice tvrdě až zákeřně za hranicí vyloučení. Jediní kdo se toho nezalekli, byli Adam Krejčí, který si dokázal poradit i s přesilou soupeře a dál se prosazoval. Taky Honza Zemánek, který je ročník 2004 se nezalekl soupeře o 2 roky starší a dokázal, jak ubránit, tak i dát 2 góly a to se rozhodně počítá. Nakonec prohra 12:23.

Čtvrtý zápas s HBC Jičín. Další soupeř, na kterého jsme měli, ale individuální výkon pár hráčů nemohl zápas vyhrát. Další prohra 18:24.

Pátý a poslední zápas ve skupině s Fivers Wat Margareten Wien. Velice podobný zápas jako s Prešovem. Soupeř nasadil svoji druhou lajnu, se kterou jsme překvapivě drželi krok i za cenu, že hráli pouze jednotlivci. Druhý poločas byl trenér Vídně velice nespokojený a nasadil do hry spojky, které měřili hodně přes 190cm a to se velice těžko bránilo. Zasloužená prohra 13:30.



Poslední zápas na turnaji celkově o 9. místo. Soupeřem pro nás byl Sokol Sokolnice. Celkově velice špatný výkon a zasloužená prohra 16:25.

Na turnaji jsme obsadili konečné 10. místo. Výsledkově rozhodně zklamání. Alespoň jsme viděli, jak na tom po zimní přestávce jsme, na čem máme konkrétně zapracovat nebo jak máme s jednotlivými hráči pracovat. Někteří hráči musí pochopit, že pokud chtějí, v házené něčeho dosáhnout, musí pro házenou udělat něco navíc.



Je lehké vidět pouze chyby, ale pokud bychom měli některé hráče pochválit, byli by to určitě Adam Krejčí, který se dokázal zhostit roli lídra týmu na výbornou. Ukázal svůj velký přehled ve hře a na jeho výkonu bylo poznat zlepšení. Škoda že mu nepomohli více ostatní spojky. Další byl Honza Zemánek. I když je stále mladší žák, dokázal nás prekvapit svoji bojovností. I Michal Coufal nás mile překvapuje. Plní naše pokyny a na jeho výkonu je vidět výrazné zlepšení, od toho co k nám přišel ze Senice. Tomáš Vitoul byl jediný brankář a zvládl svoji roli velice dobře. Hlavně první zápas mu vyšel na výbornou l. V ostatních zápasech mu moc nepomáhala obrana. Světlé okamžiky měli i Ondra Stejskal a Marek Kršek, ale víme, že toho umí daleko víc. Ostatní by se měli zamyslet nad svým výkonem.

Sestava: Vitoul, Dubový 13, Zemánek 5, Coufal 10, Maitner 2, Kubáček, Spurný 3, Svoboda 7, Kršek 8, Stejskal 7, Krejčí 51

Trenéři: Vašíčková Petra, Krejčí David