V předsezónním rozhovoru nový trenér házenkářů Litovle Ivo Vávra hodnotil letní přípravu a nastínil očekávání k prvnímu utkání ligy ve Vršovicích. Poodhalil podrobnosti o své hráčské a trenérské kariéře a také házenkářský styl, který jako trenér vyznává.

Jsme na startu nové sezóny, jak jste spokojen s průběhem letní přípravy a jak se celý tým těší na novou sezónu?
Kdybychom jenom trénovali a netěšili se na mistrovská utkání, tak by to asi bylo špatně. Takže se na jednu stranu velmi těšíme, ale máme také jisté smíšené pocity, protože vstupujeme opět do něčeho nového. Myslím, že jsme odtrénovali velice kvalitní letní přípravu, jsem maximálně spokojen s přístupem hráčů, kolektiv je tady velmi poctivý. Doufám, že se o dřinu z naší letní přípravy budeme moci opřít a o víkendu zahájíme kvalitní sezónu.
Tým letos doznal velké množství změn, spousta hráčů ukončila hostování, ale další naopak přišli a tým se doplnil z nadějného mládí. Jak vidíte reálné ambice týmu v 1. lize?
Ano, to je pravda, za poslední 2 roky odešel co do počtu téměř celý tým, ale to litovelské jádro zůstává. S vedením jsme si stanovili jisté cíle, tým jsme doplnili hráči, se kterými se dá pracovat a dá se na nich stavět již nyní i do budoucna. Samozřejmě nic nikomu nespadne samo do klína, ale musíme trénovat a trénovat. Na klucích vidím, že na sobě chtějí pracovat, takže já jsem spokojen.



Naši příznivci měli možnost Vám položit své otázky. První z nich je, jak se Vám líbí házenkářské prostředí v Litovli?
Z házenkářského pohledu Litovel znám za poslední roky díky předchozímu působení v extralize celkem dost, ta házenkářské obec je u nás poměrně malá, uzavřená, takže spoustu lidí, kteří zde působí, znám z dřívějška. Není tajemstvím, že Litovel se o mě ucházela již před minulou sezónou, takže já jsem již věděl, do čeho jdu. Ta atmosféra tady odpovídá místu, lidé jsou vstřícní, přátelští. Jedním z mých cílů je, pokud budeme hrát dobrou házenou, určitě mít i spokojené fanoušky. Z dalšího pohledu, tréninkové podmínky jsou zde velmi postačující na naši úroveň, možná by si kluci zasloužili vlastní uzavřenou prostornější šatnu. Pro regeneraci je k dispozici masér, je tu bazén, určitě by se hodila ještě vířivka a sauna. Nevýhodou je určitě boj o každé místečko v provozu haly jak pro muže, tak pro mládež, a pokud vím, tak to takto ještě několik let bude.  

Dalšího z příznivců by zajímala Vaše dosavadní hráčská a trenérská kariéra. To je v Litovli zatím celkem neznámá.
Začínal jsem od minižáků v Kopřivnici, aktivně jsem hrál házenou 14 let, byl jsem brankář. Kopřivnice je rodištěm řady výborných gólmanů, zažil jsem tam vrchol házené, kdy jsme byli mistrem ligy a hrály se evropské poháry, nicméně já jsem byl vždy až ten čtvrtý. Takže jsem odešel hostovat a po vojně jsem s hraním úplně přestal. Moje hráčská kariéra tedy není nijak oslnivá, ale hodně mě ovlivnili hráči jako reprezentant Pavel Raška, Jarda Pakštefl za Starého Plzence, Míra Bajgar a další. Jako trenér jsem začínal u přípravky a postupně jsem se dostal až k dospělým. Nejprve jako asistent, později jako hlavní trenér v Kopřivnici, už je to nějakých 10 let u mužů. Za tu dobu jsem poznal spoustu perfektních lidí a od nich jsem nabyl hromadu zkušeností.



Naše příznivce taky zajímalo, jaký vyznáváte házenkářský styl, který chcete po svém týmu?
Já jsem určitě zastáncem moderní nátlakové házené, rychle dopředu, rychle dozadu. Vyznávám spíše agresivnější styl, kdy hráč musí na hřišti vydat ze sebe maximum. To však vyžaduje široký kádr hráčů na podobné fyzické i herní úrovni, což se málokterému trenérovi povede. I já bych někdy chtěl mít takový kádr 14 hráčů, který bude celý schopen plnit moje představy. Třeba se to jednou povede tady v Litovli. Určitě nebudeme hrát žádného zaďoura s poleháváním na palubovce, ale divákům se chceme v rámci možností prezentovat tvrdou mužskou agresivní házenou. Věřím, že se divákům bude líbit a těšíme se na ně tady v Litovli už v 2. kole proti Bystřici pod Hostýnem.

Již v neděli nás čeká start sezóny, utkání s pražským Sokolem Vršovice, také nováčkem 1. ligy, který ale postoupil z nižší soutěže. Co od toho zápasu můžeme očekávat?
Tuhle otázku vlastně řešíme poslední dny pořád i s týmem. Nesmíme podlehnout představě, že my jako celek z loňské extraligy jsme favorit soutěže a Vršovice, nováček z druhé ligy, bude outsider. Tím, že v Čechách několik klubů zrušilo své B týmy, ti hráči se rozmělnili jinam. Podobně, zkušení hráči po konci zahraničního angažmá nebo po konci extraligové kariéry se stěhují do nižších soutěží a v Praze tohle bylo vždy hodně výrazné. Od nich se pak další rychle učí. Ve Vršovicích trénoval bývalý reprezentant František Štika, to mi napovídá, že ten tým bude mít jistou kvalitu a řád. Moc o jejich aktuálním složení týmu a přípravě nevíme. Uvidíme. Určitě neočekávám, že přijedeme, vyhrajeme o 20 a v klidu pojedeme domů. Očekávám těžkého soupeře, těžký zápas, ostatně jako ve všech zápasech na půdě soupeřů. Již jsem to zažil v Kopřivnici, všichni se na nás jako na loňský extraligový tým budou chtít vytáhnout. Samozřejmě v neděli vyrážíme s ambicemi na zisk bodů, ale musíme k tomu přistoupit s pokorou a maximálním nasazením.