Výbornými výkony především celé jaro, kdy od nového roku ve 13 utkáních neztratili ani bod, si starší dorostenci vybojovali vítězství ve své soutěži a také účast v barážovém turnaji o 1. dorosteneckou ligu. Takový úspěch se staršímu dorostu nepodařil za 20 sezon působení ve sportovní hale ZŠ Vítězná v Litovli. Zeptali jsme se trenéra Zdeňka Sléhy na pár otázek.

Trenére, nejprve gratulace k úspěchu Vám i celému týmu. A rovnou se ptám, jaká cesta vedla k vítězství ve 2. lize Morava?
Především se sešla suprová parta. Všichni ukázali chuť i píli trénovat a hrát. Neměli jsme sice ideální podmínky - v hale máme jen 2 tréninky týdne, pak ta nejistota a peripetie s covidem přes zimní období. Ale ten tým si prostě řekl, že soutěž vyhraje a dokázal to.

Jak se vám pracovalo s takovým týmem?
Celkově to bylo výborné. Přišel jsem k týmu před loňskou sezónou, která ale v podstatě neproběhla. Takže letos jsme začínali vlastně od znova. Ze začátku jsem cítil jistou nedůvěru nebo napětí, protože jsem v jistých věcech nekompromisní. Postupem čase ale kluci začali věřit mému přístupu a dělali to, co jsem jim vštěpoval.

V čem se projevoval výkonnostní růst hráčů pod vaším vedením?
V podstatě ve všech směrech. V brance nám často pomohl Tomáš Dvorský, odchovanec Horky, trénující v Zubří a vedle něj výkonnostně vyrostl Jirka Klanica, který pochopil, kolik úsilí tomu musí dát. Když nebyl Tomáš k dispozici, Jirka utkání vychytal. Měli jsme také nejlepší obranu v soutěži - dostali jsme nejméně branek. Podařilo se nám udělat silný střed obrany v čele s Ondrou Stejskalem, Ondrou Růžickou i Patrikem Gallasem, Honzou Kubáčkem nebo Kubou Pavlíkem. V útoku jsme vynikali kolektivním pojetím, zažili jsme si 3 - 4 kombinace v postupném útoku a dávali z nich góly ať už byl na hřišti kdokoliv. A navíc jsme měli rychlonohého Michala Coufala, který často skóroval i z trháků. Velmi se sezóna povedla i Honzovi Zemánkovi. Dobré bylo, že se chtěli zapojovat i kluci z mladšího dorostu. Absolutorium si zaslouží prostě celý kádr.



Vrátím se k té nešťastné pandemii covid-19. Letos nebyly soutěže zastaveny díky možnosti testování a očkování. Přesto bylo celkově velké množství odložených utkání atd. Jak vás toto ovlivnilo?
Měli jsme nemoci, odkládaly se zápasy, pak se dohrávaly... Ale paradoxně nám to spíš pomohlo. Před Vánocemi jsme místo utkání chodili o víkendu trénovat a po Novém roce jsme hned 16. ledna hráli v podstatě v jednom zátahu až dosud. Takže jsme v podstatě neztratili fyzickou kondici. A v dohrávaných utkáních jsme se pak i rozehráli do jarní části soutěže.

Z pohledu umístění v tabulce, vybavíte si nějaké klíčové okamžiky sezóny?
Bylo jich určitě více. V paměti mám hlavně ty z jarní části sezóny. Především domácí vítězství nad Telnicí, ve kterém jsme museli otáčet vývoj utkání. Také výhru v Ostravě, s oběma jmenovanými soupeři jsme na podzim prohráli. Na jaře jsme pak neztratili ani bod. Naší výhodou bylo také to, že kromě brankáře Dvorského jsme hráli na rozdíl od dalších celků z popředí tabulky bez pendlujících hráčů z 1. dorostenecké ligy, takže jsme měli stabilní výkony.

Nyní tým čeká barážový turnaj o účast v 1. dorostenecké lize v příštím sezóně, je to tak?
Ano, do barážového turnaje jdeme a budeme hrát naplno. Jak to dopadne se uvidí, to teď není důležité. Teď si užíváme vítězství v soutěži a rád bych ho věnoval zesnulému Davidu Číhalovi. V minulosti jsme u dorostu spolupracovali a dvakrát nám vítězství uniklo. Poděkování patři také za bezvadnou práci asistentovi Mirku Dobovému, vedoucímu družstva Honzovi Kubáčkovi a taky Martinu Zifčákovi, který s nám vypomohl, když bylo třeba.


Dorostencům gratulujeme a přejeme mnoho úspěch v barážovém turnaji, který proběhne 20. - 22. května ve Frýdku-Místku.