Litovelští minižáci absolvovali první vážnější seznámení s házenou 6+1 na dobře obsazeném turnaji pořádaném Sokolem Ostrava. V konkurenci českých, slovenských a jednoho polského týmu vyválčili 2. místo a jedno individuální ocenění.

Ve dnech 6. - 7. prosince 2008 startovalo družstvo starších miniházenkářů Tatranu na turnaji, který byl pro drtivou většinu z nich jedním z prvních seznámení s tzv. šestkovou házenou. Doposud totiž tato parta (až na vyjímky) poznala pouze házenou 4+1, která se hrává na menších hřištích, s menšími brankami, lehčím míčem a menším počtem hráčů. Pouze David Číhal a Míša Zavadil se mohli považovat za zkušené borce, neboť již velkou házenou okusili jednak na turnaji v Ivančicích či v případě Davida za družstvo mladších žáků. Pro ostatní byl turnaj velkou neznámou a byli jsme zvědaví, jak se jim bude dařit.

V přípravě na tento podnik jsme se několikrát utkali s loňskými miniházenkářemi, kteří již letos nastupují v kategorii mladších žáků. Předvedená hra v těchto tréninkových utkáních nám dávala víru, že bychom mohli v Ostravě uspět a to se povedlo.

Tým byl složen převážně z hráčů ročníku 98, kteří budou po sezóně přecházet do vyšší kategorie maldších žáků a tudíž si musí zvykat na velké hřiště. K těmto chlapcům jsme ještě přiřadili hráče ročníku 99, kteří si svými výkony v podzimních turnajích zasloužili nominaci.

Osm zůčastněných družstev bylo rozděleno do dvou čtyřčlenných skupin, ze kterých vždy první dva celky postupovaly do semifinále A (tedy boj o 1. - 4. místo v turnaji), 2 další družstva ze základních skupin bojovala v tzv. malém semifinále B(o 5. - 8. místo). V naší skupině jsme se postupně střetli s Kysuckým Novým Mestem (SR), Sokolem Ostrava B a Hradcem Králové. Druhou skupinu tvořily tymy Sokolu Ostrava A, Ostravy Hrabůvky (dívčí tým), zahraniční Slovan Modra (SR) a MKS Wieluň (PL). Hrací doba všech utkání byla 2x15 min.

První zápas by se dal nazvat trápení se z naší strany. I když bylo Kys. Nové Mesto zdatným soupeřem, přece jenom hráči bojovali spíše sami se sebou. Nervozita a snad i nedostatečné rozehřátí před zápasem ovlivnila první poločas, kdy jsme jen pokulhávali za slovenským soupeřem. Ten si během první půle vybudouval tříbrankový náskok, ke kterému vydatně přispěli naši chlapci. Devět technických chyb (špatná přihrávka, kroky atd.) jistě nebyla dobrá vizitka. Poločas (4:7).
Ve druhé půli se hra mírně zlepšila, i když zbytečných ztrát míče neubývalo. Naštěstí se dařilo brankářům a zafungovala nám spolupráce střední a pravé spojky s pivotem. K tomu hráči zvýšili úsilí v obraně a výsledkem byl zvrat v utkání. Konečný stav 10:9 pro Litovel.

Ve druhém utkání dostali možnost mladší hráči, aby ukázali, jak se dokáží vyrovnat s hraním na velkém hřišti. Mladíci se neztratili, hráli s nasazením a chutí. Výborně bránili, v útoku zářil hlavně Denis Vařeka, ale i ostatní se zasloužili o vítězství nad Ostravou B. Po poločase 7:5 v náš prospěch se klukům podařilo svůj náskok ještě zvýšit.  Soupeř z něj ještě něco málo ukrojil, ale na více než tříbrankovou porážku neměl. Litoveláci tak jasně dokráčeli k vítězství 11:8.

Ani tato dvě vítězství nám nezaručovala postup do semifinále A, a proto jsme museli bodovat i ve třetím zápase ve skupině. Soupeřem nám byl nevyzpytatelný Hradec Králové. Naše obavy se naštěstí nenaplnily a kluci svého soupeře naprosto převálcovali. Pokračovala výborná souhra s pivotem, dařilo se spojkám i křídlům střílet branky a vzadu to jistili výborně chytající golmani. Do zápasu zasáhli všichni hráči a jasný postup do semifinále A byl zpečetěn. Co více si přát.

Druhý den ráno nás na úvod druhého hracího dne nás v rámci semifinále A čekal nejtěžší možný soupeř. Domácí Sokol Ostrava A, který svou skupinu vyhrál také bez ztráty bodu a ještě s výraznějším rozdílem ve skóre. Již od začátku bylo vidět, že se hráči na tento duel dobře vyspali a drželi s domácími krok. Když to nešlo v útoku, fungovala obrana nebo výborný Denis v brance a naopak. Znovu spojky nacházeli pivota nebo se dokázaly uvolnit individuálně. Bohužel se nám nepodařilo soupeře porazit, jelikož jsme stále museli dotahovat mírnou ztrátu ze začátku utkání. Po poločase (3:4) se hrála naprosto vyrovnaná partie a to znamenalo první porážku v turnaji 9:10.

O tom jestli budeme bojovat ve finále nebo pouze o 3. místo měl rozhodnout souboj s polským týmem MKS Wieluň. Oba týmy měly k postupu stejně blízko, i když díky lepšímu skóre nám stačila i remíza. Na tu se však hrát nedá a proto jsme šli do souboje s tím, že Wieluň pokoříme a zahrajem si finále s Ostravou. Hráči dokonale plnili pokyny, které jsme jim před zápasem kladli na srdce. Dobře bránili a rovnoměrně se dělili o góly. Znovu znamenitě zachytali brankáři jak David tak i Denis, který odchytal vetšinu zápasu. První i druhý poločas jsme vyhráli o 2 branky a to se nám podařilo protočit na hřišti všechny hráče. Nikdo z nich se tam neztratil a díky skvělému týmovému představení se nám naplnila naše očekávání a přání.

Finálový zápas Litovel vs. Ostrava A sliboval opět pěknou podívanou pro diváky v hale. Oba dva týmy nastoupily s tím nejlepším, co měly k dispozici. Bylo vidět že oba soupeři chtějí získat triuf pro sebe a být nejlepší. První půle neměla vítěze ani poraženého, výsledek 5:5. Do střelby branek byli zapojeni všichni hráči a to nám dávalo naději na úspěch. Druhý poločas však pro sebe získali domácí hráči. Naše obrana totiž nedokázala několikrát pokrýt souhru střední a levé spojky, ze které pramenily rozhodující branky. Ostrava odskočila na čtyřbrankový rozdíl. Poté jsme vyrukovali s osobní obranou po celém hřišti. To je ovšem fyzicky velice náročné a i když jsme se přiblížili na dostřel, hráči již neměli dostatek sil na obrat v zápase.

I když je škoda finálové prohry, musím kluky pochválit za perfektní výkony nejen ve finále, ale i v ostatních zápasech. Jedno NEJ jsme si však přeci jen odvezli. Jmenovitě Denis Vařeka byl trenéry všech družstev vyhlášen nejlepším brankářem turnaje.    

Sestava a branky: Sedlář, Vařeka 7 - Zavadil 17, Kráčmar 14, Řmot 10, Nantl 8, Číhal 6, Lakomý 2, Finger, Žák a Štencl 1, Kobza, Pekař.

Konečné pořadí: 1. Ostrava A, 2. Litovel, 3. Kys. Nové Mesto, 4. Wieluň, 5. Hrabůvka, 6. Slovan Modra, 7. Hradec Králové, 8. Ostrava B

Zbývá mi ještě poděkovat rodičům, kteří se přijeli na kluky podívat až do Ostravy a fandili nám, zvláštní poděkování patří rodičům Fingerovým, kteří nám osladili cestu domů :-).