Možná jste si v druhé polovině letošní sezóny říkali, proč nehraje za družstvo mužů Ondra Čtvrtníček. Ti znalejší vědí, že jako úspěšný student ekonomie absolvoval studijní stáž v Hong Kongu v jihovýchodní Asii. A nebyl by to správný házenkář, kdyby i na druhém konci světa nedošlo na házenou... Připravili jsme s Ondrou zajímavý rozhovor.

Jak ses vůbec k pohybu na druhém konci světa dostal?
Zúčastnil  jsem výběrového řízení na VŠE na 5měsíční studijní pobyt v Hong Kongu na tamní univerzitě. Vybrali mě a na začátku ledna jsem společně se 5 spolužáky - dalšími 2 Čechy, 2 Češkami a Slovenkou - odletěli do Hong Kongu. Ve škole jsem se mimo jiné učil mandarínsky a zabýval se mezinárodními vztahy v Asii.

Řekni nám něco o Hong Kongu.
Hong Kong je velké přelidněné město, které snad nikdy nespí. Je součástí Číny, ale je speciální administrativní oblastí a má s Čínou společnou pouze zahraniční a obrannou politiku, jinak má vlastní vládu, měnu, daně, ekonomiku. Do roku 1997 bylo město teritorií Velké Británie. Mluví se tam kantonsky, což je dialekt čínštiny. Lidé jsou tam docela neohleduplní, třeba v metru nehledí jeden na druhého, jsou celkem zaměření na sebe a jsou hodně stydliví. Město leží na pobřeží, ve městě je spousta mrakodrapů, oproti tomu v univerzitním kampusu vzdáleném asi půlhodinky od centra, kde jsem bydlel, už bylo dostatek prostoru i zeleně. V lednu tam bylo kolem 15 stupňů, v květnu už kolem 30 stupňů a velká vlhkost vzduchu. Jako každému Evropanovi mi dělala ze začátku trochu problémy typická asijská strava.


No a jak došlo při studijním pobytu na házenou?
Ještě než jsem odletěl, byl jsem docela zvědavý, jestli se tam hraje házená. Na webu jsme našel  stránky AKITA Handball Team, družstva složeného převážně z hráčů z Evropy. Neváhal jsem je kontaktovat a domluvil se, že se k nim můžu připojit. AKITA hraje nejvyšší hongkongskou soutěž, takže to bylo super. Bohužel kvůli jiným povinnostem jsem se první měsíc moc k tréninkům nedostal, ale jelikož byla zimní přestávka, tak se ani moc netrénovalo. Uvítali mě velice přátelsky a dostal jsem okamžitě možnost hrát, také díky nízkému počtu hráčů v týmu. Můj první zápas byl přátelák proti jednomu z předních hongkongských týmů a bylo to pro mě dost náročné po měsíci, kdy jsem nesportoval, a tak vypadl z tempa. Hrál jsem na pravé spojce a levém křídle a dokud byly síly, tak se mi celkem dařilo.

Jaká je vůbec úroveň házené v Hong Kongu a čím je charakteristická?
Hongkongská házená je velmi rychlá a dynamická. Naopak prakticky chybí střelba z dálky. Jelikož jsou obyvatelé Hongkongu poměrně malí, tak je to k tomuto stylu hry předurčuje. V obraně přistupují klidně i za 9m hranici, přičemž stíhají zajistit spoluhráče. I když na tom nejsou silově špatně, díky jejich drobnějšímu vzrůstu není pro evropské hráče těžké je přetlačit. Mají výbornou fyzickou kondici a přehled ve hře, i tísněni dokážou najít volného spoluhráče ve výhodné pozici. Co se brankářů týče, tak mi v porovnání s hráči v poli přišli malinko slabší.

Absolvoval jsi kromě přáteláků a tréninků také mistrovské zápasy?
Ano, ale musel jsem si nejprve zařídit registračku. Měl jsem na to jen pár dní, proto jsem se vydal osobně na místní svaz. Hongkongský svaz házené je vlastně jen jedna kancelář, ve které sedí asi 3 úředníci, kteří mi celkem ochotně a za 120 HKD (asi 250 korun) ochotně registračku vystavili. Na můj první mistrák se nás sešlo akorát na hru, přičemž na křídle nám musel hrát náhradní brankař. Přesto jsme hráli velmi vyrovnanou hru a celý zápas se drželi na jedno či dvoubrankový dostřel soupeři. Ten se prosazoval zejména rychlými protiútoky a proskoky z přečíslení. Naopak my jsme se soustředili na střelbu z dálky a spíše silovou hru. Prohráli jsme 24:26, ale i tak jsme bez střídání podali celkem maximum. Mně osobně se zápas vydařil, hrál jsem pravou spojku a skončil jsem s 8 góly. Bohužel další mistráky jsem nestihl, buď byly přeloženy kvůli špatnému počasí, jelikož se hraje i venku, nebo jsem byl mimo Hongkong na cestách a sezóna už končila.


Má také místní univerzita svůj házenkářský tým?
Ano má, dokonce jsem za AKITA Team hrál proti nim přátelák. Jelikož nehrají soutěž, tak kvalita byla o dost horší. Po tomto utkání jsem se domluvil na trénincích s univerzitním týmem, ale jelikož již bylo po místních akademických hrách, tak moc tréninků nezbývalo. Během hraní za univerzitu mi místní nabídli, jestli nechci hrát i v 2. hongkongské divizi, což samozřejmě už nešlo, jelikož jsem byl registrován v AKITA.

Máš přehled o tom jak si stojí v mezinárodním srovnání národní tým Hong Kongu?
To sice nemám, ale těsně před odletem domů na konci května jsem stihl přátelský zápas právě proti hongkongskému národnímu týmu. Musím říct, že náš tým měl v tomto utkání asi nejpozoruhodnější složení, které jsem kdy zažil. Kromě dvou asiatů a jednoho černocha s námi na křídle hrála i jedna Francouzska. Chvíli se nám dařil držet krok proti týmu, který již předtím absolvoval náročný trénink, ale po poločase nám začaly docházet síly a běhaví a neúnavní hongkongští hráči měli ve hře navrch.


Vraťme se na závěr od házené zpět k tvému pobytu. Navštívil jsi kromě Hong Kongu samotného také nějaké další země a místa v Asii?
Během a hlavně po konci semestru jsme toho s dalšími Čechy nacestovali celkem dost. Stihli jsme navštívit Makao, Singapur, Tchaj-wan, Malajsii, Čínu, Thajsko, Vietnam a Kambodžu. V Číně jsme navštívili mimo jiné Velkou čínskou zeď, v Pekingu Zakázané město i mauzoleum s Mao Cetungem. Ve Vietnamu město Hanoj s dalším mauzoleem revolucionáře Ho Či Minha. V Malajsii město Kuala Lumpur s mrakodrapy Petronas Towers,  v Tchaj-wanu další mrakodrap Taipei 101, v Kambodži kamenný chrám Angkor Wat z 12. století a tak dál. Cestovali jsme převážně letadlem a taky hodně vlakem, jednou i 30 hodin.


Takže pobyt musel být opravdu hodně zajímavý a nabitý cennými zkušenostmi. Nezbývá než tiše závidět. Děkuji za zajímavý rozhovor a za všechny litovelské házenkáře přeji hodně úspěchů v dalším studiu na VŠE, v házené i osobním životě.
Také díky za rozhovor i za přání a já děkuji týmu, za to, že musel odehrál jaro beze mě a věřím, že se nám bude v Litovli dařit dál ještě lépe než letos.